|
|
Vývoj molekulárních markerů pro chromozom W u modráska \kur{Polyommatus icarus}
HRUBÁ, Monika
Tato diplomová práce se zabývá vývojem molekulárních markerů pro chromozom W u modráska Polyommatus icarus, u kterého byly nalezeny karyotypové rasy lišící se konstitucí neo-pohlavních chromozomů. Vyvinuté markery byly použity pro určení pohlaví pomocí PCR u čerstvě vylíhlých housenek, ze kterých byla izolována celková RNA, která bude dále použita pro testování role pohlavně antagonistické selekce ve fixaci neo-pohlavních chromozomů.
|
|
|
Analýza repetic v genomech vybraných druhů modrásků rodů \kur{Polyommatus} a \kur{Lysandra}
HRUBÁ, Monika
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mobilních elementů, které by mohly mít vliv na fragmentaci karyotypu u řádů Polyommatus a Lysandra (Lepidoptera). Přítomnost vybraných repetic v genomech 15 vybraných druhů modrásků byla testována metodou PCR. Stejná metoda byla také použita k detekci studovaných elementů u 13 vybraných druhů mravenců, protože mezi mravenci a myrmekofilními modrásky by mohlo docházet k horizontálnímu přenosu genů. Vybrané mobilní elementy byly lokalizovány na pachytenních jádrech pomocí fluorescenční in situ hybridizace. Výsledky této práce naznačují mozaikovitou distribuci repetic v rámci fylogenetických vztahů zkoumaných modrásků, která by mohla být částečně vysvětlena šířením mobilních elementů mezidruhovým křížením a horizontálním přenosem mezi studovanými rody Polyommatus a Lysandra.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv biotických interakcí na populační biologii Sanguisorba officinalis
Větvičková, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Jičínská, Jana (oponent)
Rostliny během se svého života potkávají s mnoha typy interakcí na nejrůznějších trofických úrovních. Předkládaná práce se zabývá efektem infekce padlím Podosphaera ferruginea a žíru larvami modrásků očkovaného (Phengaris teleius) a bahenního (Phengaris nausithous) na životní cyklus a populační dynamiku krvavce totenu (Sanguisorba officinalis L.) a na identifikaci podmínek prostředí, které tyto interakce podmiňují. Většina sledovaných populací vykazovala klesající populační růstovou rychlost (λ<1), ukázalo se ale, že pro většinu populací je důležitější rozmnožování klonální než generativní, což je u krvavce poněkud nečekané. Výše zmiňované interakce působí na zejména na generativní rozmnožování rostliny, a zřejmě proto je jejich vliv na dynamiku populací malý, a to i při modelovaném maximálním efektu. Analýza podmínek prostředí ukázala, že padlí preferuje plochy s vyšším podílem kvetoucích rostlin, kde se může dobře šířit. Pro výskyt modrásků jsou důležitá dobře viditelná květenství vysoko nad okolní vegetací a přítomnost hostitelských mravenců, jejichž přítomnost byla silně závislá na lokalitě.
|
|
|
Role hmyzí herbivorie v populačním cyklu rostlin na příkladu čeledi Lycaenidae
Barusová, Anna ; Janovský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Herbivorie je pro rostliny jedna z klíčových interakcí, s nimiž se během života vyrovnávají a vytváří také značný selekční tlak na jejich vlastnosti. Předkládaná práce se zabývá vlivem hmyzu coby nejdůležitější skupiny bezobratlých herbivorů na rostliny na úrovni jedince a na úrovni populační dynamiky. Věnuje se také interakcím okolí rostliny s herbivorií. Další část ilustruje tyto jevy na čeledi modráskovitých (Lepidoptera: Lycaenidae), kteří vykazují vysokou míru potravní specializace a koevoluce s rostlinami. Mapuje rovněž přítomnost zajímavé asociace s mravenci u části modráskovitých, které pravděpodobně umožňují lepší využití potravních zdrojů. Souvislost potravní strategie a myrmekofilie je ilustrována na českých zástupcích této čeledi. Poslední část práce se zabývá krvavcem totenem (Sanguisorba officinalis), jeho monofágním herbivorem, celoevropsky ohroženým modráskem bahenním (Phengaris nausithous) a jejich ekologií a ochranou. Tento systém bude dále rozpracován v navazující diplomové práci, jejíž cíle jsou také popsány.
|
|
|
Genetická rozmanitost českých populací kriticky ohrožených modrásků (Lepidoptera, Lycaenidae)
BENEŠ, Jiří
Čeleď modráskovití (Lepidoptera: Lycaenidae) je kosmopolitní. Některé druhy jsou hojné v České republice, ale některé jsou naopak na pokraji vyhynutí ať už z důvodu nedostatku přirozeného prostředí, nebo nedostatku živné rostliny. Mezi nejohroženější druhy na území České republiky patří modrásek ligrusový (Polyommatus damon (Denis a Schiffermüller, 1775)) a modrásek komonicový (Polyommatus dorylas (Denis a Schiffermüller, 1775)). Cílem této práce je v literární rešerši popsat biologii obou druhů, zhodnotit důvody ohroženosti a možnosti praktické ochrany. Dále v praktické části popsat genetickou rozmanitost českých populací kriticky ohrožených modrásků, modráska ligrusového a modráska komonicového a srovnat je s evropskými populacemi pro případný import zahraničních jedinců do českých populací. Určení genetické příbuznosti je velmi důležité pro případnou reintrodukci či oživení českých populací importovanými jedinci ze zahraničních populací. Touto prací bylo zjištěno, že modrásek ligrusový je geneticky různorodější než modrásek komonicový a jeho různorodost není dána čistě geograficky. Dá se usuzovat, že populace obou druhů prošly "bottleneck" efektem, a proto dochází k silnému genetickému driftu. Dále bylo zjištěno, že středoevropští jedinci nejsou geneticky identičtí s jedinci z jihoevropských refugií a z Pobaltí a množství haplotypů u obou druhů je ve střední Evropě vysoké. Z těchto důvodů současný výskyt není následkem šíření po skončení glaciálu. Podle zjištění v této práci je vhodnější chránit všechny stávající populace zvlášť, než je posilovat doplňováním jedinců z jiných populací, protože mohou být od sebe vzájemně geneticky odlišné. Diskuse je zaměřena především na budoucí plány péče o stávající české lokality těch modrásků, což vztahuji ke svým výsledkům.
|
|
|
Porovnání populačních parametrů modrásků rodu Phengaris ve víceletém časovém horizontu
Bártů, Nikola ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Byly hodnoceny změny v početnosti celkové metapopulace a početností motýlů jednotlivých zkoumaných ploch obsazených druhem Phengaris nausithous (Lepidoptera: Lycaenidae) na dvou dlouhodobě sledovaných lokacích v ČR: Slavíkovy ostrovy u Přelouče a Dolní Labe u Děčína. Data pro toto srovnání byla získána dlouhodobým monitoringem početnosti motýlů na lokalitách. Užita byla metoda zpětného odchytu značených jedinců a následné statistické zpracování výsledku značení v prostředí programu MARK. Po vyhodnocení bylo zjištěno významné kolísání v početnosti celkové metapopulace cílového druhu. Početnost celkové metapopulace v Přelouči v jednotlivých letech od 2004 do 2016 varíruje od 148 do 1369 jedinců, početnost v Děčíně v jednotlivých letech 2008 až 2016 kolísala od 273 do 1952 jedinců. Proložením křivek trendu vývoje početnosti metapopulace obou lokalit v jednotlivých letech přes sebe, lze pozorovat zhruba čtyř až pětiletou periodicitu gradací druhu (v letech 2006, 2010-2011 a 2014-2015). Ačkoliv časová řada sledování není příliš dlouhá, toto je velmi silný argument pro podporu formulované hypotézy: Z mnohaleté časové řady sledování je patrna gradační periodicita. Dále byl srovnáván trend vývoje početností populací jednotlivých ploch vůči celkové metapopulaci na obou lokalitách a bylo zjištěno, že toto sledování velmi dobře odráží aktuální meziletý vývoj. Většina ploch kopíruje trend metapopulace. Pokud jsou však zjištěny rozdíly, například celková metapopulace roste a populace jednotlivé plochy klesá, lze je vždy vysvětlit změnou prostředí dané plochy související s managementem, v daném případě špatným. Naopak poměrný nárust početnosti jednotlivé kolonie vůči trendu metapopulace většinou odráží pozitivní změnu v údržbě stanoviště. Dlouhodobé sledování tak lze jednoznačně doporučit pro hodnocení dopadů managementu.
|
|
|
Stav populace modráska Phengaris nausithous na vybraných loukách na Broumovsku
Štěpánková, Anežka ; Vrabec, Vladimír (vedoucí práce) ; Kamil, Kamil (oponent)
Cílem této diplomové práce s názvem Stav populace modráska Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) na vybraných loukách na Broumovsku, bylo nalézt a vyhodnotit situaci ohledně velikosti a struktury populací druhu motýla Phengaris nausithous, na vybrané lokalitě v rámci území České republiky. Pro monitoring byla zvolena metoda zpětného odchytu značených jedinců motýla na 13 cílových lokalitách v CHKO Broumovsko, pro jejichž výběr byl klíčový výskyt živné rostliny krvavce totenu, která je nedílnou součástí vývoje cílového druhu. Pro vývoj P. nausithous je též důležitý výskyt mravenců rodu Myrmica. Výsledky byly vyhodnoceny pomocí programu MARK a Statistika a následně převedeny do grafů a tabulek. V roce 2016 bylo označeno 687 P. nausithous a odhad početnosti pro celkovou metapopulaci činil 1487 jedinců. Nejvíce P. nausithous s počtem 149 (prvně označených odchytů) se zaznamenalo na lokalitě Hynčice 2 (H2), která byla svou rozlohou třetí největší ze všech studovaných stanovišť. Naopak nejméně bylo označeno na ploše Hynčice 1 (H1) a to pouze 15 P. nausithous. Maximální odhady počtů pro jednotlivá stanoviště byly stanoveny programem MARK s nejvyšším počtem 367 jedinců na lokalitě Hynčice 2 a nejnižším počtem 38 jedinců na lokalitě Hynčice 1. Počty P. nausithous stanovené programem MARK byly vyšší než počty prvoodchytů, což poukazuje metodicky správně provedený monitoring. Migrací bylo zachyceno celkem 49. Celkem migrovalo 31 % chycených jedinců a 18 % v rámci předpokládaného celkového počtu. Nejvíce přeletů bylo mezi plochami H2 a H4 (11 přeletů) a mezi plochami Vižňov 1 a Hynčice 4 byl zaznamenán přelet na vzdálenost 5,3 km, jenž může být považován za jeden z rekordně dlouhých přeletů. Průměrná vzdálenost migrace u P. nausithous činila 1,46 km. Počet imigrantů u přeletů byl stanoven na 49 jedinců a počet emigrantů na 58 jedinců. Hypotéza této práce zněla: Všechny zkoumané plochy spolu komunikují prostřednictvím přeletů motýlů a systém lze považovat za jedinou metapopulaci a na základě daných výsledků byla potvrzena. Závislost cílového druhu na hustotě porostu živné rostliny nebyla podle grafického znázornění stěžejní. V rámci prvního T-testu nebyla nalezena souvislost mezi početností P. nausithous a délkou migrací mezi jednotlivými plochami. V druhém T-testu bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem přeletů se postupně délka přeletů snižovala.
|
|
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
host ::
RSS.